Svědectví Katky
Během mého dětství jsem měla jen malé povědomí o Pánu Bohu. V roce 1968 byli faráři vyhnáni ze škol. V té době jsem byla v první třídě a od té doby se u nás nesmělo vyučovat o Pánu Bohu.
Vyrůstala jsem v ateistické rodině, ani moje druhá mamka nebyla věřící. Moje babička ze strany tatínka byla katolička a zároveň komunistka. O Pánu Bohu nám nikdy nevyprávěla, jen se nás snažila naučit modlitby typu „andělíčku můj strážníčku" a jinak nic konkrétního nám nepředala.
Postupem života jsem potkala jen tři věřící lidi, kteří svoji víru praktikovali. Jedna kolegyně z práce byla Jehovistka a jeden známý byl bývalý kněz katolické církve, který se oženil a tak byl jáhnem. A ten třetí z evangelické církve, který nás poslal za jedněmi manželi k Plzni, kteří nás vedli k víře.
V té době, když jsem uvažovala o Boží existenci, tak jsem se s tímto laicizovaným knězem vracívala z kostela, kde jsem ještě za totality hledala odpovědi na otázky, co je s člověkem až umře a opustí tím tak své nejbližší, které miluje. Vnitřně jsem se nemohla smířit s tím, že mě jen tak uloží do země a už nic.
Byla to doba hledání a první nejednoty s mým manželem, který si nepřál, abych do kostela chodila a dětem tak znevýhodňovala jejich budoucí společenské postavení. V té době se zabýval nadpřirozenými schopnostmi k léčení lidí v touze jim pomáhat.
Na podzim v roce 1988 jsme na návštěvě u těch věřících lidí od Plzně slyšeli dobrou zprávu o tom, že když se rozhodneme pro to ctít Pána Boha a řídit se jeho radou, tak budeme mít život v nebi na věčnosti a nemusíme propadnout Božímu soudu a peklu.
S vděčností jsme vyznali hříchy Pánu Ježíši a vzali si od těchto vzácných lidí bibli. Od té doby jsem měla možnost Pána Boha poznávat, jaký je a jaký není, a co po nás chce a co ne. V určitých úsecích tohoto nového života mě Pán Bůh osvobodil z mnoha vnitřních svázaností, kterými jsem trpěla v důsledku neznalosti Boha a jeho lásky a jeho doporučení pro život. Velmi obohatil můj osobní a náš společný život s manželem.
Jsem mu za to moc vděčná, a dokud dýchám, toužím být dobrým svědectvím pro Pána Ježíše, který mě naučil žít v milosti a pravdě a sám se obětoval na kříži za naše hříchy i za naše nemoci.
Jemu buď sláva, Halelujah.